Vítejte na stránkách chovatelské stanice Branco Piccolo

O zvířátka se zajímám už od mala a vždy jsem měla nějakého mazlíčka doma. Začalo to rybičkami v akváriu, přes myšky morčata činčily a křečky, různé ptáčky a papušíky, hady a konče to kočkami a psy, které považuji za vrchol mých možností. Protože nic většího, například koně, si už netroufnu pořídit. V dětství jsem si vyvzdorovala hladkosrstého foxteriéra, ale brzy skončil v hájovně, kam vlastně patřil. Později už jako větší slečna jsem si prosadila dlouhosrstého jezevčíka Flika, kterého jsem měla až do doby, kdy se mi narodil první syn. Flik se dožil požehnaného věku. Další pejsek, kterého jsme si pořídili už jako rodina se dvěma syny, byl francouzský buldoček Edison z Karlova Hradu. K němu do paneláku postupně přibyli tři italští chrtíci, které jsem pak aktivně chovala ještě 14 let. Kvůli nim jsme postavili nový domek, abychom se nemuseli tísnit v paneláku a abych mohla chovat malé italáčky, kteří mi na hodně let učarovali. Několik jsme jich importovali a úspěšně zapojili do chovu. Hodně jsme jezdili na výstavy do zahraničí a byli úspěšní, hlavně s naší holandskou Vhilomenou El Saghir, která dvakrát po sobě vyhrála Šampiona šampionů. Také byla šampionkou okolních států. Její potomci se dodnes úspěšně uplatňují v chovu, i na výstavách a dostizích. Po tomto temperamentním plemeni jsem zatoužila po klidnějším a menším psím kamarádovi a volba padla na čivavu. Takže k italským chrtíkům jsem si před deseti roky koupila první krátkosrstou bílou čivaví holčičku a už jsem v tom lítala podruhé. Čivavky mi docela převrátily život a já se znovu dala do chovu. Toto plemeno mně očarovalo svou povahou a schopností se přizpůsobit chodu každé domácnosti. Hodí se pro starší majitele, kteří nejsou už moc pohybliví, hodí se naopak pro sportovně založené jedince a je schopna absolvovat výlety po horách ( v batohu ) a je to i výstavní pes a samozřejmě i pes do chovu. Mně se moc líbí variabilita barev a dvojí délka srsti. Každý vrh je proto překvapením.


weather